Česko už za útok na Írán platí. Firmy pocítí důsledky brzy, domácnosti později
V polovině dubna 2024 svět zasáhla zpráva o útoku na Írán, který znamenal další eskalaci napětí na Blízkém východě. Přestože se může zdát, že konflikt probíhá tisíce kilometrů od nás, jeho důsledky už dnes dopadají na českou ekonomiku i běžné občany. Ceny energetických surovin rostou, narušují se dodavatelské řetězce a firmy začínají pociťovat vyšší náklady. Domácnosti se sice zatím s prudkým zdražením nesetkaly, ale odborníci varují, že s odstupem několika měsíců se situace dotkne i jejich peněženek. Jak konkrétně útok na Írán ovlivňuje český průmysl, energetiku i každodenní život? Na to se podíváme v následujícím článku.
Jak útok na Írán ovlivnil světové ceny ropy a plynu
Útok na Írán okamžitě rozvířil světové trhy. Cena ropy Brent během několika hodin vyskočila o téměř 8 % a poprvé od roku 2022 překonala hranici 100 dolarů za barel. Pro evropské odběratele, včetně České republiky, to znamená výrazné zdražení pohonných hmot i dalších energetických surovin. V dubnu 2024 se cena nafty na českých čerpacích stanicích vyšplhala v průměru na 40,50 Kč za litr, což je o 3 koruny více než před měsícem.
Podobně reagoval i trh se zemním plynem. Cena na burze TTF v Nizozemsku, která je hlavním evropským benchmarkem, vzrostla o 22 % na 38 eur za MWh. Tuzemští dodavatelé energií avizují, že pokud se situace brzy neuklidní, budou muset ceny zvýšit i pro konečné zákazníky.
Důvodem nejsou pouze vyšší ceny komodit, ale také obava z přerušení dodávek. I když Česko v posledních letech diverzifikovalo své zdroje plynu i ropy, Blízký východ zůstává klíčovým regionem pro světovou energetiku. Například Írán je třetím největším producentem ropy v rámci OPEC a významným vývozcem zemního plynu.
První na ráně: český průmysl a exportéři
Zdražení energií okamžitě pocítily především energeticky náročné podniky. Český průmysl je silně závislý na dovozu ropy a plynu, přičemž energetické náklady tvoří v některých odvětvích až 30 % výrobních nákladů. Nejvíce ohrožené jsou firmy z chemického, sklářského a strojírenského průmyslu.
Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR již během první poloviny května 2024 ohlásilo více než 60 % velkých exportérů, že kvůli růstu cen energetických vstupů zvažují úpravu cen svých produktů a služeb. Například výrobce automobilových dílů Škoda Auto oznámil, že jen za duben stouply jeho měsíční náklady na energie o 18 milionů korun.
V tabulce níže najdete srovnání růstu cen energií a dopadu na vybrané sektory za poslední měsíc:
| Odvětví | Podíl nákladů na energiích (%) | Růst cen energií (duben–květen 2024) | Očekávaný dopad na ceny výrobků (%) |
|---|---|---|---|
| Chemický průmysl | 30 | +15 % | +7 % |
| Sklářství | 27 | +13 % | +6 % |
| Strojírenství | 22 | +10 % | +5 % |
| Potravinářství | 18 | +9 % | +4 % |
Exportéři navíc čelí dalším komplikacím v mezinárodní dopravě, protože vyšší ceny pohonných hmot zdražují přepravu zboží po silnici i po železnici. Podle Českých drah stouply náklady na přepravu zboží meziročně o 11 %.
Domácnosti: zdražení přijde s odstupem, ale bude citelné
Zatímco průmysl pociťuje důsledky útoku na Írán prakticky okamžitě, domácnosti mají určitou časovou rezervu. Důvodem jsou dlouhodobé smlouvy s dodavateli energií a postupné promítání vyšších nákupních cen do koncových tarifů.
Podle dat Energetického regulačního úřadu mají tři čtvrtiny českých domácností fixované ceny elektřiny a plynu, často až do konce roku 2024. Přesto analytici očekávají, že již na podzim se zvýší ceny zejména u domácností s končící fixací. Modelová domácnost odebírající 10 MWh plynu a 4 MWh elektřiny by mohla v roce 2025 zaplatit až o 3 800 Kč více než letos.
Další citelnou položkou je pohonné hmoty. Pokud cena nafty a benzínu setrvá na úrovni kolem 40 Kč za litr, domácnost s roční spotřebou 1 500 litrů paliva zaplatí oproti loňsku cca 4 500 Kč navíc.
Dopady na inflaci a českou ekonomiku
Růst cen energií a pohonných hmot se promítá nejen do nákladů firem a domácností, ale také do celkové inflace. Český statistický úřad již v dubnu 2024 zaznamenal meziroční růst spotřebitelských cen o 3,5 %, přičemž hlavními tahouny byly právě energie a paliva. Guvernér České národní banky varoval, že pokud konflikt na Blízkém východě potrvá déle, inflace by do konce roku mohla přesáhnout 4 %.
Vyšší inflace znamená také vyšší úrokové sazby a dražší úvěry. Pro podniky to znamená vyšší náklady na financování a omezenou ochotu investovat do rozvoje. Pro domácnosti pak vyšší splátky hypoték a spotřebitelských úvěrů.
Podle odhadů Hospodářské komory může celkový dopad konfliktu na českou ekonomiku v roce 2024 činit až 0,8 % HDP, což odpovídá ztrátě zhruba 45 miliard korun. Nejvíce ohrožené jsou exportně orientované podniky, které musí čelit nejen dražším energiím, ale i nejistotě na zahraničních trzích.
Co může Česko dělat: reakce státu a firem
Česká vláda i podnikatelské svazy již přijímají opatření, která mají zmírnit dopady krize. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyčlenilo 2 miliardy korun na podporu energeticky náročných podniků, které prokážou výrazný nárůst nákladů. Zároveň se usiluje o zvýšení strategických zásob plynu — aktuálně jsou naplněny na 73 %, což by mělo pokrýt spotřebu na 3 měsíce v případě výpadku dodávek.
Firmy se snaží snižovat energetickou náročnost výroby, investují do úsporných technologií a hledají alternativní dodavatele surovin. Například PPF Group oznámila, že do konce roku 2024 sníží spotřebu plynu ve svých výrobních závodech o 12 % díky modernizaci vytápění a automatizaci provozů.
Stát také jedná s partnery v Evropské unii o společných nákupech plynu a ropy, což by mělo posílit vyjednávací pozici a snížit volatilitu cen na burzách.
Jak dlouho pocítíme důsledky konfliktu?
Vývoj situace na Blízkém východě je nejistý. Pokud by došlo k dalším útokům, nebo by Írán výrazně omezil vývoz ropy a plynu, mohly by ceny energetických surovin dále růst. Analytici agentury Bloomberg odhadují, že za každý měsíc trvání konfliktu může cena ropy stoupnout o dalších 5–7 %. Optimistický scénář počítá s uklidněním situace do léta 2024, v pesimistickém scénáři by mohly vysoké ceny přetrvat až do příštího roku.
I po skončení akutní fáze konfliktu však mohou trvat dopady na českou ekonomiku. Firmy budou muset přenastavit své výrobní procesy na dražší energie, domácnosti budou hledat cesty, jak šetřit energie a dopravu. Dlouhodobé řešení představuje další diverzifikace zdrojů a investice do obnovitelných energií, což však vyžaduje čas i značné finanční prostředky.
Shrnutí: co dál s ekonomickými dopady útoku na Írán
Útok na Írán znamená pro Česko nejen zvýšené geopolitické riziko, ale hlavně konkrétní ekonomické dopady, které již nyní pociťují firmy a v blízké budoucnosti zasáhnou i domácnosti. Růst cen energií, pohonných hmot a inflace je realitou, kterou nelze ignorovat. Stát i podniky přijímají opatření na zmírnění důsledků, avšak bez stabilizace situace na Blízkém východě nelze očekávat rychlý návrat k normálu.
Pro běžné občany je klíčové sledovat vývoj cen energií a zvážit možnosti úspor, například v oblasti vytápění, dopravy nebo investic do úsporných technologií. Firmy by měly pokračovat v modernizaci a diverzifikaci svých zdrojů. Ekonomika České republiky je sice odolná, ale stále silně závislá na globálním dění.
