Víc než třetina Česka v sevření extrémního půdního sucha: Kam až sahají důsledky?
Půdní sucho se v posledních letech stalo jedním z nejpalčivějších environmentálních problémů České republiky. Podle aktuálních dat Intersucho trpí v květnu 2024 nejhorším stupněm půdního sucha více než 35 % území Česka, což je nejvyšší podíl za posledních pět let. Tento dramatický vývoj má dalekosáhlé dopady nejen na zemědělství, ale i na kvalitu pitné vody, lesy a celé ekosystémy. Jaké jsou příčiny, co to znamená pro každodenní život a jak Česko reaguje na tuto výzvu? Podívejme se na téma zblízka.
Jak se měří půdní sucho a co znamená nejhorší stupeň?
Půdní sucho se v České republice sleduje pomocí několika parametrů. Klíčovým ukazatelem je tzv. relativní nasycení půdy vodou v různých hloubkách (nejčastěji 0–40 cm a 0–100 cm). Nejhorší stupeň půdního sucha, označovaný jako S5 nebo extrémní sucho, znamená, že půda obsahuje méně vody než 2 % historických měření v daném období.
Podle portálu Intersucho bylo k 15. květnu 2024 extrémním suchem zasaženo 36,4 % rozlohy Česka v hloubce 0–100 cm. Pro srovnání, v květnu 2019 to bylo „jen“ okolo 18 %. Nejpostiženější oblasti jsou jižní Morava, Polabí a západní Čechy, kde déšť chybí už několik týdnů.
| Rok | Podíl území ČR v extrémním suchu (S5) | Nejvíce postižené oblasti |
|---|---|---|
| 2019 | 18 % | Morava, Polabí |
| 2022 | 24 % | Střední Čechy, jižní Morava |
| 2024 | 36,4 % | Jižní Morava, západní Čechy, Polabí |
Z grafu je patrné, že situace se výrazně zhoršuje a extrémní sucho zasahuje stále větší část republiky.
Příčiny současné vlny sucha: Nejde jen o déšť
Na vině nejsou pouze dlouhodobě chybějící srážky. Významnou roli hrají i další faktory, které se v posledních letech prohlubují:
1. Zvýšená průměrná teplota: Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl průměrný roční teplotní průměr v roce 2023 o 1,3 °C vyšší než dlouhodobý normál (1961–1990). Vyšší teploty zvyšují výpar z půdy a rostlin. 2. Proměna krajiny: Rozorávání mezí, odvodňování polí a úbytek remízků znamená, že krajina nedokáže zadržet vodu. Historicky se v Česku za posledních 70 let snížila plocha mokřadů o více než 60 %. 3. Intenzivní zemědělství: Monokultury a těžká mechanizace zhoršují infiltrační schopnost půdy. Například na jižní Moravě tvoří kukuřice a řepka přes 45 % orné půdy, což půdu činí náchylnější na erozi a vysychání. 4. Nedostatek zimní sněhové pokrývky: Zima 2023/2024 byla druhá nejteplejší v historii měření a množství sněhu bylo na většině území nižší než 60 % průměru. Tání sněhu je přitom klíčové pro jarní doplnění zásob podzemní vody.Tento komplexní mix faktorů způsobuje, že i po krátkodobých deštích se sucho rychle vrací.
Dopady extrémního sucha: Zemědělství, voda i lesy v ohrožení
Sucho v takto masivním rozsahu má okamžité i dlouhodobé důsledky. Nejvíce postiženým sektorem je zemědělství. Podle Agrární komory ČR přesáhly škody na úrodě v roce 2022 kvůli suchu 12 miliard korun, letos se očekává ještě horší výsledek, protože sucho přišlo už v květnu a zasáhlo klíčovou fázi růstu obilovin a kukuřice.
Nedostatek vláhy v půdě vede k menším výnosům, nižší kvalitě plodin a v krajním případě i k úplným ztrátám na polích. Někteří pěstitelé v Polabí již nahlásili až 40% propad u pšenice a ječmene. Chovatelé zvířat pak bojují s nedostatkem objemového krmiva.
Sucho má ale i další dopady: - Snižuje se hladina podzemních vod, což ohrožuje zásobování pitnou vodou. Letos v dubnu vydal Státní podnik Povodí Moravy varování, že některé menší obce na jižní a střední Moravě mohou mít v létě problém s pitnou vodou. - Lesy trpí oslabením stromů, což zvyšuje náchylnost k houbovým chorobám a kůrovci. V roce 2023 bylo kvůli suchu a kůrovci vytěženo přes 22 milionů m³ dřeva, což je o 15 % více než před pěti lety. - Vysychají mokřady, rybníky a tůně, což vede k úhynu obojživelníků a poklesu biodiverzity.Jak sucho mění každodenní život a spotřebu vody
Sucho už není problém jen pro zemědělce. Dotýká se stále více i běžných domácností a firem. V některých obcích na jihu Moravy a v Polabí byla v posledních letech zavedena omezení na zalévání zahrad a napouštění bazénů.
Podle Českého statistického úřadu klesla v roce 2023 průměrná spotřeba vody v domácnostech na 89 litrů na osobu a den, což je nejméně od roku 2000. Přitom ještě před pěti lety byla spotřeba 93 litrů. Tento pokles je důsledkem nejen úspor, ale i nutnosti reagovat na výpadky v dodávkách.
Velká města, jako je Brno nebo Praha, investují do nových zdrojů vody a modernizace vodovodních sítí. Například v Brně bylo v roce 2023 zahájeno budování nového podzemního vrtu za 210 milionů korun, který má pokrýt až 20 % spotřeby města v případě krize.
Jaká řešení se nabízí: Zadržování vody v krajině a změny v hospodaření
Stát i obce zavádějí řadu opatření, jak s extrémním suchem bojovat. Největší důraz se dnes klade na tzv. adaptační opatření, která mají zvýšit schopnost krajiny vodu zadržet.
Mezi konkrétní kroky patří: - Obnova mokřadů, tůní a remízků: V letech 2020–2023 bylo v Česku obnoveno přes 1 200 ha mokřadů a založeno přes 1 600 tůní. - Podpora agrolesnictví a pestrých osevních postupů: V rámci programu Zelená krajina získalo v roce 2023 podporu 1 800 zemědělců na výsadbu stromů a keřů na polích. - Revitalizace toků a zpomalování odtoku vody z krajiny: Například v povodí řeky Dyje bylo od roku 2021 revitalizováno přes 18 km malých vodních toků.Stále více se diskutuje také o nutnosti změnit způsob hospodaření na velkých polích, podporovat menší bloky a přecházet na plodiny s nižší spotřebou vody, například pohanku nebo proso.
Čeho se obávat do budoucna? Výhledy a scénáře vývoje
Podle klimatických modelů bude sucho v České republice i nadále častější a intenzivnější. Scénáře ČHMÚ ukazují, že do roku 2050 může průměrná roční teplota stoupnout až o 2,4 °C a počet dní s teplotou nad 30 °C se může v některých regionech zdvojnásobit.
Srážky budou sice v průběhu roku podobné jako dnes, ale budou rozloženy nerovnoměrněji – více přívalových dešťů a méně stabilních srážkových období. To zvyšuje riziko eroze, povodní a zároveň prohlubuje sucho.
Následující tabulka ukazuje srovnání vývoje některých klíčových ukazatelů podle scénáře „business-as-usual“:
| Rok | Průměrná roční teplota (°C) | Dny s teplotou > 30°C | Podíl území v extrémním suchu (%) |
|---|---|---|---|
| 2020 | 8,7 | 14 | 22 |
| 2035 | 9,5 | 23 | 30 |
| 2050 | 11,1 | 31 | 37 |
Z těchto čísel je jasné, že bez zásadních změn v přístupu ke krajině i spotřebě vody bude problém sucha jen narůstat.
Shrnutí: Co dál s půdním suchem v Česku?
Extrémní půdní sucho, které aktuálně postihuje více než třetinu území Česka, je důsledkem dlouhodobých změn klimatu, nevhodného hospodaření s krajinou i změn ve struktuře srážek. Dopady zasahují zemědělství, zásobování vodou, lesy i běžný život obyvatel.
Naději dávají adaptační opatření, která se začínají prosazovat v praxi – obnova mokřadů, výsadba stromů, změna zemědělských postupů a investice do vodohospodářských projektů. Výsledky však přijdou až za několik let a budou vyžadovat trvalou spolupráci státu, obcí, zemědělců i veřejnosti.
Hrozba sucha je pro Česko realitou, se kterou je třeba počítat i v příštích desetiletích. Odpověď spočívá ve větším respektu ke krajině a v ochotě měnit naše každodenní návyky.
