Policie prověřuje IT zakázky na Ministerstvech práce a místního rozvoje: Rozkrývání miliardových toků
V posledních měsících hýbou českou veřejností informace o rozsáhlém policejním prověřování IT zakázek na dvou klíčových ministerstvech – Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Zatímco digitální transformace veřejné správy je často prezentována jako cesta k efektivitě a modernizaci, právě v tomto segmentu státní správy se opakovaně objevují podezření z neprůhledného zadávání veřejných zakázek a možného nehospodárného nakládání s prostředky daňových poplatníků. O jaké zakázky jde, proč jsou pod drobnohledem a jaké mohou být důsledky pro stát i občany? Přinášíme detailní pohled na aktuální kauzu.
Kořeny aféry: Které IT zakázky policie prověřuje?
Na jaře 2024 se do médií dostaly informace o tom, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) si vyžádala obsáhlé dokumentace a smlouvy týkající se IT projektů z posledních let na ministerstvech MPSV a MMR. Podle dostupných informací se jedná zejména o následující zakázky:
- Na MPSV jde o systém pro vyplácení sociálních dávek, jehož vývoj a provoz během posledních pěti let stál přes 2,1 miliardy Kč. Zakázky získaly zejména firmy OKsystem a DXC Technology. - Na MMR je prověřováno několik projektů Czech POINT, digitalizace stavebního řízení a implementace systému eAGRI, jejichž celkový rozpočet přesáhl 1,5 miliardy Kč. - Policie se dále zajímá o opakovaně uzavírané rámcové smlouvy na IT služby s možností prodlužování a navyšování, které dle veřejných zdrojů dosáhly v některých případech až 300% původní hodnoty.Podle NCOZ není cílem pouze vyšetřit možné machinace při zadávání zakázek, ale i posoudit, zda stát získal za vynaložené prostředky odpovídající hodnotu. Už nyní je zřejmé, že výběrová řízení byla v několika případech šita na míru konkrétním dodavatelům a že se opakovaly tzv. "losovačky", které v minulosti kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad.
Jak funguje zadávání IT zakázek ve státní správě?
Zadávání veřejných zakázek na IT služby a systémy je v Česku dlouhodobě problematické. Přestože zákon vyžaduje transparentnost, otevřenost a rovné podmínky pro všechny uchazeče, v praxi často dochází k netransparentním postupům. Zde jsou klíčové prvky, které policie v aktuální kauze prověřuje:
- $1: Ministerstva často uzavírají rámcové smlouvy na několik let, které umožňují navýšení objemu zakázky bez nového výběrového řízení. To vede k tomu, že vítěz jedné zakázky může získávat další práce v řádu stovek milionů korun. - $1: Parametry zakázek bývají nastaveny tak, že splnění podmínek je možné pouze pro úzký okruh firem. Často jsou požadovány specifické reference nebo technologie, které má pouze "vyvolený" dodavatel. - $1: Kontroly realizace projektů jsou povrchní a stát často přebírá systémy, které jsou z hlediska funkcionality nedostatečné, zastaralé, nebo mají závažné bezpečnostní nedostatky.Podle analýzy Transparency International z roku 2023 bylo více než 60 % IT zakázek českých ministerstev zadáno tzv. jednacím řízením bez uveřejnění, což je nejméně transparentní forma výběru dodavatele. Právě tento postup je jádrem současného policejního šetření.
Kdo jsou hlavní hráči a jak vysoké jsou částky?
Kauza se týká několika velkých hráčů na trhu IT služeb pro veřejnou správu. Jde zejména o firmy OKsystem, DXC Technology, Asseco Central Europe a Autocont. Tyto společnosti v posledních deseti letech získaly zakázky od různých ministerstev v souhrnné hodnotě přes 10 miliard Kč.
Pro lepší představu uvádíme srovnávací tabulku největších IT zakázek na MPSV a MMR za posledních 5 let:
| Ministerstvo | Projekt | Dodavatel | Rok zadání | Hodnota (Kč) |
|---|---|---|---|---|
| MPSV | Systém vyplácení dávek | OKsystem | 2020 | 1,1 miliardy |
| MPSV | Modernizace portálu zaměstnanosti | DXC Technology | 2022 | 700 milionů |
| MMR | Digitalizace stavebního řízení | Asseco CE | 2021 | 800 milionů |
| MMR | Czech POINT rozšíření | Autocont | 2019 | 350 milionů |
Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že jednotlivé zakázky často přesahují stovky milionů až miliardy korun, přičemž se opakovaně objevují stejní dodavatelé. To podle odborníků poukazuje na nízkou konkurenci a možné kartelové dohody.
Jaké jsou dopady na státní rozpočet a služby pro občany?
Neprůhledné zadávání IT zakázek a předražené projekty mají přímý dopad nejen na státní finance, ale i na kvalitu služeb poskytovaných občanům. Podle odhadu Ministerstva financí z roku 2023 mohlo Česko v posledních 10 letech přeplatit za IT služby až 8 miliard Kč oproti tržním cenám. To odpovídá ročnímu rozpočtu menšího krajského města.
Nevýhodné smlouvy a nedostatečná kontrola kvality vedly například k tomu, že systém na vyplácení dávek měl v roce 2022 závažné výpadky, kvůli nimž došlo ke zpoždění výplaty sociálních dávek pro více než 70 000 lidí. Podobně systém Czech POINT, který měl urychlit a zjednodušit práci úředníků, podle analýzy NKÚ dosud nenaplnil očekávání v oblasti úspor ani efektivity.
Dalším problémem je tzv. vendor lock-in – závislost na jednom dodavateli, který má exkluzivní znalost systému a může diktovat ceny za další úpravy. To výrazně snižuje šance na případné úspory do budoucna.
Jaká jsou možná řešení a co může přinést policejní vyšetřování?
Policejní šetření může být impulsem pro celkovou změnu přístupu ke správě IT systémů ve státní správě. Odborníci navrhují několik opatření, která by mohla situaci zlepšit:
- $1 Podobně jako v jiných evropských zemích by měly klíčové IT projekty procházet centrálním posouzením nezávislého týmu odborníků. - $1: Omezení využívání netransparentních forem zadávání, jako je jednací řízení bez uveřejnění. Jen v roce 2022 bylo touto formou zadáno 26 % IT zakázek v hodnotě 3,4 miliardy Kč. - $1 Preferování otevřených technologií a modulárních řešení, která umožňují postupné rozšiřování bez závislosti na jednom dodavateli. - $1 Dlouhodobým problémem je nedostatek expertů na straně státu, což umožňuje dodavatelům diktovat podmínky.V případě prokázání pochybení hrozí zodpovědným úředníkům i dodavatelům trestní stíhání, včetně zablokování problematických smluv a vymáhání škod. Zároveň může dojít ke změně mechanismů zadávání, což by v dlouhodobém horizontu mohlo přinést úspory a lepší služby pro veřejnost.
Srovnání: IT zakázky v Česku a v zahraničí
Pro lepší kontext je užitečné podívat se na to, jak si Česko stojí v zadávání IT zakázek ve srovnání s některými evropskými zeměmi. Přinášíme přehlednou tabulku:
| Země | Podíl zakázek bez otevřeného řízení (%) | Průměrná cena za IT systém (mil. Kč) | Kontrola centrálním orgánem |
|---|---|---|---|
| Česko | 60 | 650 | Ne |
| Slovensko | 40 | 500 | Ano (Národní agentura pro síťové a elektronické služby) |
| Německo | 15 | 400 | Ano (IT-Planungsrat) |
| Dánsko | 10 | 300 | Ano (Digitaliseringsstyrelsen) |
Z tabulky je patrné, že Česko má v rámci EU jeden z nejvyšších podílů netransparentně zadaných IT zakázek, což přímo souvisí s vyššími cenami a nižší efektivitou.
Shrnutí: Co vyplývá z policejní prověrky IT zakázek?
Aktuální policejní prověřování IT zakázek na Ministerstvu práce a Ministerstvu pro místní rozvoj odhaluje systémové slabiny v oblasti digitalizace státní správy. Problémy s netransparentními výběrovými řízeními, předraženými projekty a závislostí na úzkém okruhu dodavatelů nejsou nové, ale současná kauza může být impulsem k zásadní reformě. Pokud dojde k posílení kontroly, větší otevřenosti a zapojení nezávislých expertů, může to znamenat nejen úspory pro státní rozpočet, ale i lepší dostupnost a kvalitu služeb pro občany.
