Návrat Trumpa: Jak by ovlivnil rusko-americké vztahy?

V posledních měsících se ve světových médiích i v ruských politických kruzích stále častěji diskutuje o tom, jak by návrat Donalda Trumpa do Bílého domu mohl ovlivnit vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy. Zatímco v minulých letech byla postava Trumpa v ruské společnosti často vnímána pozitivně – jako pragmatik, který by mohl uvolnit napětí mezi oběma zeměmi –, dnes se tón mění. Zastánci tvrdé linie v ruské politice, včetně vlivných komentátorů a vysokých armádních činitelů, začínají Trumpa vykreslovat nikoliv jako naději, ale spíše jako nevyzpytatelného, dokonce nebezpečného hráče. Proč došlo k této změně nálady a co to může znamenat pro evropskou i světovou bezpečnost?

Obraz Donalda Trumpa v ruských médiích: Od sympatií k opatrnosti

V roce 2016, kdy Donald Trump poprvé kandidoval na prezidenta Spojených států, byl v ruských státních médiích prezentován jako „anti-systémový“ lídr, který by mohl narušit tradiční americko-ruské napětí. Průzkumy agentury Levada Center ukazovaly, že až 41 % Rusů v roce 2017 vnímalo Trumpa kladně, především díky jeho výrokům o snaze zlepšit vztahy s Moskvou. V roce 2020 však tento podíl klesl pod 20 %, a to i přes Trumpovu kritiku NATO a jeho „America First“ agendu.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se rétorika dále posunula. Ruští politici a komentátoři, kteří dříve doufali v Trumpovu vstřícnost, dnes často zdůrazňují jeho nepředvídatelnost a tvrdí, že jeho návrat by mohl přinést ještě větší riziko eskalace konfliktu. Například ruský analytik Sergej Markov v dubnu 2024 uvedl: „Trump sice mluví o míru, ale jeho metody jsou chaotické a pro Rusko mohou být ještě nebezpečnější než Bidenovy předvídatelné sankce.“

Klíčové rozdíly: Trump versus Biden v očích ruských jestřábů

Žádné americké volby v posledních dekádách nebyly v Rusku tak bedlivě sledovány jako ty nadcházející v roce 2024. Ruská státní televize i expertní think-tanky pečlivě analyzují, co by Trumpův návrat znamenal. Zatímco Biden je vnímán jako „systémový protivník“ – jeho politika je předvídatelná a zaměřená na dlouhodobé oslabování Ruska prostřednictvím sankcí a podpory Ukrajiny –, Trump je líčen jako „wild card“, tedy jako někdo, kdo sice slibuje rychlý mír, ale může svým nečekaným rozhodnutím rozkolísat stabilitu celého regionu.

Níže najdete srovnání hlavních atributů Bidenovy a Trumpovy politiky vůči Rusku a jak je vnímají ruští zastánci tvrdé linie.

Tato tabulka ukazuje, že ruská tvrdá linie vnímá Trumpa jako méně předvídatelného a potenciálně více nebezpečného než Bidena, i když se na první pohled může zdát, že jeho rétorika je vůči Rusku smířlivější.

Ruské strategické obavy: Trump jako katalyzátor chaosu?

Někteří vlivní ruští bezpečnostní analytici upozorňují, že Trumpova politika by mohla vést k daleko hlubšímu chaosu, než jaký přinesla léta konfrontace za prezidenta Bidena. Zatímco současná americká administrativa podle nich sází na „opotřebovávací válku“, Trump by mohl zvolit daleko riskantnější kroky – například náhlé stažení podpory Ukrajině bez jakékoliv dohody s Moskvou, což by mohlo vyvolat nekontrolovatelnou eskalaci na bojišti.

Podle expertní skupiny Carnegie Russia Eurasia Center je takový vývoj reálným rizikem: „Pokud by Trump skutečně jednostranně ukončil vojenskou pomoc Ukrajině, mohl by tím paradoxně vyprovokovat NATO k výraznějšímu zásahu nebo k eskalaci sankcí, čímž by se konflikt mohl rozšířit i do dalších oblastí.“

Dalším neméně významným faktorem je Trumpova averze k multilaterálním dohodám a jeho tendence upřednostňovat osobní dohody s autokratickými lídry, jako je Kim Čong-un nebo Recep Tayyip Erdoğan. Toto jednání ruské elity interpretuje jako snahu rozbít zavedený mezinárodní řád, což v dlouhodobém horizontu může poškodit i ruské zájmy.

Mýty a realita: Trumpova „přátelská“ politika vůči Rusku

V západních i ruských médiích často koluje představa, že Trump je „přátelský k Rusku“. Statistiky a fakta z jeho prvního prezidentského období však ukazují složitější obraz:

Tato fakta dokazují, že Trumpova politika byla často tvrdší, než se na první pohled mohlo zdát, což si dnes začínají připouštět i ruští „jestřábi“.

Ruská společnost a veřejné mínění: Kde stojí běžní Rusové?

Zatímco ruská politická elita začíná být vůči Trumpovi více skeptická, mezi běžnou populací panuje spíše apatie nebo mírný optimismus. Podle průzkumu VTsIOM z března 2024 více než 55 % respondentů uvedlo, že „nezáleží na tom, kdo bude americkým prezidentem, vztahy s Ruskem zůstanou špatné“. Jen 12 % si myslí, že Trump by mohl přinést zmírnění napětí.

Tento posun je důsledkem dlouhodobé státní propagandy, která v posledních letech systematicky snižuje očekávání ohledně západní politiky. Lidé jsou ke změnám v USA skeptičtí a více se soustředí na domácí problémy – inflace v Rusku v roce 2023 přesáhla 7 %, což je nejvíce od roku 2015, a reálné mzdy stagnují.

Výhled do budoucna: Jak může změna postoje ovlivnit geopolitiku?

Pokud bude Trump v listopadu 2024 zvolen, můžeme očekávat turbulentní období. Podle analytiků International Crisis Group by mohlo dojít k těmto scénářům:

Ruská tvrdá linie proto začíná otevřeně varovat, že „nepředvídatelnost není vždy výhodou“. Otevřeně se diskutuje i o možnosti, že Trumpa bude nutné brát jako potenciálního „monstra“, které může destabilizovat celý evropský bezpečnostní rámec.

Shrnutí: Co dál se změnou ruského pohledu na Trumpa?

Změna postoje ruských zastánců tvrdé linie k Donaldu Trumpovi odráží hlubší proměny v mezinárodní politice a vnímání rizik. Z někdejšího nadějného partnera se Trump stal v očích ruské elity nebezpečným hráčem, jehož nepředvídatelnost může vést k chaosu. Pro Českou republiku i další evropské státy to znamená, že jakýkoliv výsledek amerických voleb přinese nové výzvy, ať už půjde o změnu v poskytování vojenské pomoci, nebo o nové formy diplomatického tlaku.

Je jasné, že sázka na „známého nepřítele“ v podobě Bidenovy administrativy je pro ruské jestřáby v tuto chvíli paradoxně bezpečnější než sázka na „monstrum“, které může všechna pravidla změnit během jediného dne.

FAQ