V posledních měsících otřásly českou veřejností dvě výrazné kauzy: nečekaný konec Zdeňka Kabátka ve vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a zároveň oživená debata o majetkových přiznáních členů vlády. Obě témata mají společného jmenovatele: otázku transparentnosti a důvěry veřejnosti v instituce. V tomto článku se podrobně zaměříme na okolnosti odchodu dlouholetého šéfa VZP, představíme klíčová fakta a čísla a následně se detailně podíváme na systém majetkových přiznání ministrů v Česku. Porovnáme českou praxi se zahraničím a zamyslíme se nad tím, co by mohlo do budoucna přispět k větší otevřenosti.
Kabátek ve VZP: Dlouholetý ředitel a nečekaný odchod
Zdeněk Kabátek byl ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny od prosince 2012. Za jeho působení prošla VZP řadou významných změn, včetně digitalizace služeb a rozšíření nabídky zdravotních programů. V roce 2023 měla VZP téměř 6 milionů pojištěnců a spravovala prostředky v hodnotě přes 300 miliard Kč ročně, což z ní činí největší zdravotní pojišťovnu v zemi.
Přesto byl Kabátkův konec ve funkci v březnu 2024 překvapením. Oficiálně odešel na vlastní žádost, podle svých slov kvůli vyčerpání a touze předat štafetu mladším. Média a opozice však okamžitě začaly spekulovat o skutečných důvodech — zejména o tlaků spojených s hospodařením VZP, konflikty zájmů a otázkami ohledně transparentnosti veřejných zakázek.
.png)
V posledních třech letech byla VZP opakovaně kritizována Nejvyšším kontrolním úřadem za některé podezřelé smlouvy a nedostatečnou kontrolu při zadávání zakázek. Například v roce 2022 byla zpochybněna zakázka na IT služby v hodnotě 120 milionů Kč, která byla zadána bez soutěže.
Transparentnost ve veřejných institucích: Proč je tak důležitá?
Případ VZP a Kabátkova odchodu znovu otevřel debatu o tom, jak transparentní jsou české veřejné instituce. Zdravotnictví je dlouhodobě v hledáčku veřejnosti a médií, zejména co se týče nakládání s obrovskými finančními prostředky.
Podle průzkumu agentury STEM z ledna 2024 má jen 38 % Čechů důvěru v transparentnost zdravotních pojišťoven. To je výrazně méně než například v sousedním Německu, kde obdobné instituce důvěřuje 62 % populace. Hlavními důvody nedůvěry jsou netransparentní výběrová řízení, nejasné smluvní vztahy a malá kontrola ze strany veřejnosti.
Tabulka: Důvěra ve zdravotní pojišťovny ve vybraných státech (2024)
| Země | Důvěra v transparentnost (%) |
|---|---|
| Česko | 38 |
| Německo | 62 |
| Slovensko | 41 |
| Rakousko | 59 |
Kabátkův odchod tak není jen personální změnou, ale zároveň poukázal na systémové problémy v celém sektoru. Veřejnost očekává, že nově zvolený ředitel bude klást ještě větší důraz na otevřenost, kontrolu výdajů a komunikaci s veřejností.
Majetková přiznání ministrů: Jak to v Česku funguje?
V souběhu s kauzou VZP se do popředí dostalo i téma majetkových přiznání vládních činitelů. Český systém povinných přiznání je zakotven v zákoně č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů. Všichni ministři musí každoročně podávat oznámení o svém majetku, příjmech a závazcích.
Majetková přiznání mají tři hlavní části: 1. Přiznání majetku (nemovitosti, movité věci nad 500 000 Kč, podíly ve firmách) 2. Přiznání příjmů (mzda, podnikání, dividendy apod.) 3. Přiznání závazků (úvěry, půjčky nad 500 000 Kč)Přiznání jsou veřejně dostupná prostřednictvím registru vedeného Ministerstvem spravedlnosti. Přesto byla v posledních letech opakovaně kritizována jak jejich forma (často nepřehledné a neúplné), tak i skutečnost, že za nepravdivé nebo neúplné údaje nehrozí vysoké sankce. V roce 2023 bylo podáno 17 podnětů na možné pochybení v přiznáních členů vlády, avšak pouze dvě byly vyhodnoceny jako závažné a předány k dalšímu šetření.
Srovnání: Česká a zahraniční praxe majetkových přiznání
Zatímco v Česku jsou přiznání členů vlády zveřejňována v poměrně obecné podobě, některé evropské země jdou v transparentnosti mnohem dál. Například ve Francii jsou majetková přiznání politiků podrobnější a veřejnost má možnost porovnávat vývoj majetku v čase. V Německu je zase kladen důraz na kontrolu konfliktu zájmů prostřednictvím nezávislých komisí.
Tabulka: Srovnání vybraných systémů majetkových přiznání (2024)
| Země | Povinnost zveřejnění | Kontrola pravdivosti | Veřejná dostupnost |
|---|---|---|---|
| Česko | Ano, pro ministry a poslance | Formální, omezené sankce | Ano, online registr |
| Francie | Ano, pro všechny volené zástupce | Detailní, přísné sankce | Ano, veřejně dostupné |
| Německo | Ano, pro poslance i ministry | Kontrola nezávislou komisí | Ano, včetně aktualizací |
| Slovensko | Ano, pro vrcholné představitele | Formální, málo sankcí | Ano, ale omezeně |
Z tabulky je patrné, že český systém má ještě prostor ke zlepšení, zejména co se týče kontroly pravdivosti údajů a postihů za případné zamlčení majetku.
Odezva veřejnosti a politická debata
Obě popisované kauzy — tedy jak konec Kabátka v čele VZP, tak otázka majetkových přiznání — vyvolaly v uplynulých měsících živé diskuse napříč politickým spektrem. Opozice opakovaně požaduje zpřísnění pravidel a zavedení automatických auditů přiznání. Na sociálních sítích se rozšířily případy, kdy veřejnost našla nesrovnalosti v majetkových přiznáních některých politiků.
Například v únoru 2024 byl medializován případ ministra, který v přiznání opomněl uvést hodnotnou nemovitost v zahraničí. Reakce byla rychlá – vyjádření, že šlo o administrativní chybu, avšak případ poukázal na snadnost, s jakou lze systém obejít.
Podle průzkumu agentury Median z března 2024 si 71 % občanů přeje, aby přiznání obsahovala více detailů a aby byla pravidelně kontrolována nezávislým subjektem. Zajímavé je také zjištění, že pouze 11 % respondentů věří, že současná pravidla postačují k odhalení případného konfliktu zájmů.
Možné kroky ke zvýšení transparentnosti a důvěry
V souvislosti s výše popsanými událostmi sílí tlak na změny v oblasti transparentnosti nejen ve zdravotnictví, ale i v politice obecně. Mezi navrhovanými opatřeními, která se nyní diskutují v Poslanecké sněmovně, jsou například:
- Zpřesnění definice majetkových přiznání v zákoně, včetně jasného vymezení povinnosti uvádět majetek v zahraničí - Zavedení pravidelných automatických auditů vybraných přiznání nezávislou institucí - Výrazné zvýšení sankcí za úmyslné zkreslení nebo zamlčení majetku (návrh na pokutu až 2 miliony Kč) - Větší zapojení veřejnosti a nevládních organizací do kontrolyVZP pak plánuje pod vedením nového ředitele spustit nové online nástroje pro veřejnou kontrolu výdajů a zadávání zakázek. Podle předběžného harmonogramu by měl být první pilotní projekt spuštěn již v září 2024.
Závěr: Důvěra je křehká a změny jsou nutné
Konec Zdeňka Kabátka na postu ředitele VZP a debata o majetkových přiznáních ministrů opět připomněly, jak zásadní je pro fungování státu a veřejných institucí důvěra. Ta však nevzniká sama od sebe — je výsledkem jasných pravidel, otevřenosti a kontroly.
Česká republika má v této oblasti ještě rezervy, ať už jde o transparentnost veřejných zakázek nebo o podrobnost a kontrolu majetkových přiznání politiků. Aktuální události by mohly být impulsem k tomu, aby se systém posunul blíže k moderním evropským standardům a aby veřejnost získala lepší nástroje pro kontrolu těch, kdo rozhodují o jejím životě.
Čím dříve budou přijata konkrétní opatření a změny, tím lépe pro důvěru ve stát a jeho instituce.
.png)
