Koláček: Kritika Izraele na univerzitách není antisemitismus

Koláček: "Antisemitismus na univerzitách nevidím. Kritika Izraele není nenávist"

V poslední době se často objevují diskuse o tom, jakým způsobem se na akademické půdě jedná o Izraeli a zda se některé vyjádření nemohou považovat za antisemitismus. V tomto kontextu přichází s otevřeným vyjádřením i známý akademik Josef Koláček, který se dlouhodobě věnuje studiu Blízkého východu a jeho komplexní problematice.

V nedávném rozhovoru pro akademický bulletin Koláček zdůraznil, že na univerzitách, kde působí a přednáší, nepozoruje přímé projevy antisemitismu. "Je důležité rozlišovat mezi kritikou politické situace a nenávistí vůči etnické skupině," uvedl Koláček. Podle jeho slov je kritika izraelské politiky často mylně zaměňována za antisemitismus, což může vést k omezení svobodné debaty na akademické půdě.

Kritika Izraele versus antisemitismus

Téma antisemitismu je extrémně citlivé a zasluhuje si vždy pečlivé a respektující zacházení. Koláček však poukazuje na to, že v akademickém diskurzu je nutné udržovat prostor pro otevřenou a konstruktivní kritiku. "Když diskutujeme o politice jakéhokoli státu, měli bychom mít možnost vyjádřit nesouhlas s jeho politikami bez obavy z toho, že budeme označeni za nenávistné," vysvětluje Koláček.

Zároveň dodává, že je zásadní rozlišovat mezi legitimní kritikou a diskurzem, který může skutečně vyvolávat nebo podporovat nenávist. "Je důležité být vždy ostražití a odsuzovat jakékoliv projevy nenávisti, a to včetně antisemitismu. Ale zároveň bychom neměli zneužívat toto obvinění k potlačení validních a potřebných diskuzí o mezinárodní politice," upřesňuje.

Výzva pro akademické prostředí

Koláček vyzývá akademické instituce, aby podporovaly otevřenost a diverzitu názorů, zároveň ale také aby byly bdělé vůči jakýmkoliv skutečným projevům nenávisti a diskriminace. "Univerzity by měly být místem, kde se studenti a učitelé mohou bezpečně a svobodně angažovat v diskuzích o náročných tématech, včetně těch, které se týkají Izraele a Palestiny," zdůrazňuje.

Jeho slova odrážejí potřebu vyváženého přístupu, který respektuje jak potřebu kritického myšlení, tak nutnost stát na stráži proti jakýmkoli formám diskriminace a nenávisti – a to vše v rámci akademické svobody a integrity.

Diskuze o tom, jak správně adresovat a rozlišovat mezi kritikou a nenávistí, zůstává otevřená a je důležitá pro udržení zdravého a stimulujícího akademického prostředí, které podporuje učení a rozvoj všech jeho členů.