Politici se dohadovali o závazcích vůči NATO. Podle Zůny je splníme příští rok
V posledních měsících se česká politická scéna výrazně rozbouřila kvůli otázce plnění aliančních závazků vůči NATO. Ve stínu ruské agrese na Ukrajině a rostoucího napětí ve světě nabývá diskuse o obranných výdajích na významu a stává se jedním z klíčových bodů domácí i zahraniční politiky. Poslanec Jan Zůna, člen výboru pro obranu, nedávno uvedl, že Česko své nejdůležitější závazky splní do roku 2025. Co přesně to znamená a jaké jsou hlavní body sporu mezi politiky? Pojďme se podívat na fakta, čísla, argumenty a širší souvislosti.
Co jsou závazky Česka vůči NATO a proč jsou důležité
Česká republika je členem Severoatlantické aliance (NATO) od roku 1999. Hlavním závazkem, který se pravidelně objevuje v politických debatách, je výdaj na obranu ve výši alespoň 2 % HDP. Tento cíl byl opakovaně potvrzen všemi členskými státy, naposledy v roce 2014 na summitu ve Walesu, kdy se státy zavázaly dosáhnout této úrovně do roku 2024.
Tento závazek nevznikl náhodou. S rostoucími hrozbami ze strany Ruska, terorismem a nestabilitou v různých regionech je důležité, aby evropské státy nespoléhaly pouze na Spojené státy, ale aktivně investovaly do vlastní obrany. Dosažení 2 % HDP na obranu má zajistit, že armáda bude modernizovaná, připravená a kompatibilní s ostatními členy aliance.
V roce 2023 dosáhlo průměrné výše výdajů na obranu v rámci NATO pouze 1,85 % HDP. Česká republika byla dlouhodobě pod tímto průměrem, v roce 2022 investovala do obrany pouze 1,39 % HDP, což bylo hluboko pod slíbenou hranicí.
Politické spory: Kdo je pro a kdo proti navýšení obranných výdajů?
Téma obranných výdajů se v české politice stalo předmětem ostrých sporů. Pravicové strany, jako jsou ODS, TOP 09 nebo STAN, opakovaně prosazují splnění aliančních závazků a argumentují tím, že bezpečnost není zadarmo. Premiér Petr Fiala označil investice do obrany za „pojištění v nejisté době“ a podpořil přijetí zákona, který má zaručit 2% výdajů na obranu ze zákona.
Naopak opozice, zejména hnutí ANO a SPD, argumentuje tím, že navyšování obranných rozpočtů v době ekonomické nejistoty a vysoké inflace může ohrozit sociální výdaje a investice do zdravotnictví či školství. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš opakovaně kritizoval vládu za „zbytečné utrácení za zbraně na úkor běžných občanů“.
Veřejnost je v této otázce rozdělená. Podle průzkumu agentury STEM z ledna 2024 podporuje zvýšení výdajů na obranu 48 % obyvatel, proti je 44 %. To ukazuje, že politiky čeká nelehký úkol přesvědčit občany o nutnosti investic do bezpečnosti.
Jan Zůna: „Závazky splníme v roce 2025.“ Co to znamená?
Jan Zůna, poslanec za STAN a člen sněmovního výboru pro obranu, se stal jedním z hlavních hlasů v debatě o obranných rozpočtech. V rozhovoru pro Český rozhlas a další média uvedl, že díky stabilnímu zvyšování rozpočtu ministerstva obrany dosáhne Česko 2% hranice již v příštím roce.
Konkrétně rozpočet na obranu na rok 2024 činí 151 miliard korun, což představuje přibližně 1,95 % HDP. Zákon přijatý v roce 2023 navíc zaručuje, že v letech 2025 a dále již bude obranný rozpočet odpovídat 2 % HDP, což by mělo činit kolem 160 miliard korun ročně (při aktuálním výkonu ekonomiky).
Zůna argumentuje, že tento krok je zásadní nejen pro důvěru v rámci aliance, ale i pro schopnost české armády modernizovat techniku, navyšovat počet vojáků a být připravena na nové hrozby. „Není to utrácení za zbraně, ale investice do bezpečnosti našich dětí,“ prohlásil Zůna v Poslanecké sněmovně.
Srovnání: Jak si Česko vede v rámci NATO?
Podívejme se na konkrétní čísla. Česká republika dlouhodobě patřila k zemím, které svůj alianční závazek neplnily. V roce 2022 bylo 7 zemí NATO, které překročily hranici 2 % HDP. Mezi nimi byly Spojené státy (3,49 %), Polsko (2,42 %), Estonsko (2,73 %) nebo Velká Británie (2,07 %).
Na opačném konci žebříčku byly státy jako Belgie (1,18 %), Španělsko (1,09 %) nebo Slovinsko (1,26 %). Průměr všech členů (bez USA) dosáhl 1,57 % HDP.
Následující tabulka ukazuje srovnání vybraných zemí NATO za rok 2022:
| Země | Výdaje na obranu (% HDP) | Výdaje v mld. USD |
|---|---|---|
| USA | 3,49 | 822 |
| Polsko | 2,42 | 17,1 |
| Česká republika | 1,39 | 3,4 |
| Německo | 1,57 | 56,0 |
| Francie | 1,89 | 53,6 |
| Španělsko | 1,09 | 14,0 |
Z tabulky je patrné, že Česká republika v uplynulých letech zaostávala, ale pokud skutečně dosáhne 2 % HDP v roce 2025, zařadí se mezi odpovědnější členy aliance.
Na co půjdou peníze: Modernizace armády a nové projekty
Zvýšení rozpočtu na obranu neznamená pouze nákup nové techniky, ale i celkovou modernizaci armády. Ministerstvo obrany plánuje v letech 2024–2027 investovat do několika zásadních projektů:
- Nákup 24 amerických stíhaček F-35 za více než 150 miliard korun, které mají nahradit současné Gripeny do roku 2035. - Modernizace vozového parku – nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty v hodnotě přes 50 miliard korun. - Posílení kybernetické bezpečnosti a rozvoj schopností elektronického boje. - Zvyšování počtu profesionálních vojáků i aktivních záloh – do roku 2030 má armáda dosáhnout 30 000 profesionálů a 10 000 záložníků. - Investice do infrastruktury, logistiky a výcvikových zařízení.Tyto projekty mají nejen zvýšit obranyschopnost, ale i podpořit český obranný průmysl a zaměstnanost. Podle údajů Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu pracuje v sektoru přes 25 000 lidí a export v roce 2022 dosáhl 25 miliard korun.
Mezinárodní kontext: Proč je plnění závazků nyní tak důležité?
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se bezpečnostní situace v Evropě dramaticky změnila. NATO čelí největší výzvě od konce studené války a členské státy jsou pod tlakem, aby posílily své armády a infrastrukturu.
Spojené státy opakovaně upozorňují evropské spojence, že pokud nebudou plnit své závazky, může být ohrožena jejich důvěryhodnost a v krajním případě i americká bezpečnostní garance. Polsko například zvýšilo výdaje na obranu na 4 % HDP a výrazně investuje do modernizace armády.
Význam plnění závazků podtrhuje i fakt, že podle průzkumu Pew Research Center z roku 2023 považuje 70 % Evropanů členství v NATO za klíčové pro bezpečnost svého státu. Přesto zůstává otázka, zda se podaří dlouhodobě udržet politickou i veřejnou podporu pro vysoké obranné rozpočty.
Shrnutí: Co dál s obrannými závazky a bezpečností Česka?
Debata o obranných výdajích v Česku odráží hlubší dilema – jak vyvážit potřebu bezpečnosti s tlakem na státní rozpočet a veřejné finance. Přestože v minulosti Česká republika nesplnila své závazky vůči NATO, aktuální kroky vlády a přijatý zákon dávají reálnou šanci, že v roce 2025 skutečně dosáhneme požadované úrovně 2 % HDP.
To bude znamenat nejen vyšší prestiž v rámci aliance, ale hlavně větší odolnost vůči novým hrozbám. Výzvou do budoucna zůstává udržení této úrovně investic, řešení personálního podstavu armády a efektivní využití prostředků. Zásadní bude i komunikace s veřejností, která musí rozumět, proč je obrana dnes důležitější než kdy dřív.
